•
A little about me and my work.
Kateřina Jirsová se ve své tvorbě často pohybuje na hranici mezi volným uměním a designem. Zkoumá limity a možnosti současného šperku. Experimentuje se vztahem mezi objektem, tělem a prostorem. V jejím podání je šperk spíše objektem se vztahem k tělu. Zároveň však tvoří i originální běžně nositelné kolekce.
Původně vystudovala obor kamenosochařství na SSUPŠ Zámeček v Plzni. Poté pokračovala na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru konceptuální tvorby Miloše Šejna a v roce 2013 diplomovala na UMPRUM v Praze v ateliéru K.O.V. pod vedením Evy Eisler. Během svého studia absolvovala také stáž na Konstfack University ve Stockholmu v ateliéru Ädellab. Její práce byly prezentovány na mnoha výstavách v České republice i v zahraničí; jako například na Marzee International Graduate Show 2013 v Galerie Marzee v nizozemském Nijmegenu, v rámci výstavy Talente 2014 v Mnichově nebo v roce 2018 v londýnské galerii SO.
V roce 2015 byla Kateřina nominována mezi finalisty ceny Czech Grand Design v kategorii Designér šperku roku za kolekci Lost & Found, kterou vytvořila ve spolupráci s Anastazií Kahotski pro Galerii Září. Od roku 2018 je členkou spolku Offcity, který se dlouhodobě věnuje architektuře a veřejnému prostoru. V letech 2019 - 2020 externě spolupracovala s galerií GAMPA na programu a produkci. V současné době Kateřina žije a tvoří v Pardubicích ve svém studiu titta. na Bělobranském náměstí přes řeku od Automatických Mlýnů.
•
Kateřina Jirsová in her work balances on the borders of fine art and design, with focus on contemporary jewellery. She experiments with the relationship between object, body and space. In her conception, jewelry is more of an object with a relationship to the body. However, at the same time, she also creates original collections that can be worn regularly.
Originally she studied Sculpture and later continued at Academy of Fine Arts in Prague in Conceptual Studio of Miloš Šejn. She graduated at Academy of Arts, Architecture and Design in Prague in Studio K.O.V. of Eva Eisler. During her studies she did an internship at Konstfack, University College of Arts, Crafts and Design in Ädellab (Stockholm, Sweden). She has had many exhibitions in Czech and abroad. Her work was presented at exhibitions such as Marzee International Graduate Show 2013 in Netherlands, Talente 2014 in Munich or SO gallery in London.
She was nominated to the finals of Czech Grand Design Awards 2015 in the category Jewellery Designer of the Year for the collection Lost & Found, which was created in cooperation with Nastassia Aleinikava fo Září gallery in Prague. Since 2018, she has been a member of the platform Offcity, which works with the theme of architecture, public space and art in the public space. Since 2019, she has been cooperating externally with the GAMPA gallery on the program and production. Currently, Kateřina lives and works in her studio titta. in Pardubice in Czech Republic.
Drhneme, spřádáme, napínáme a upouštíme.
Předeme.
A mezitím nezapomínáme žít.
ever. se vine v prostoru jako nenápadný bod neuchopitelného toku času. Stane se někdy nebo nikdy?
Máme v tomhle okamžiku všechno nebo nic? Kolik je ever, kolik je korálů? Za jeden korál chvíle života navíc.
Patříme na svět, poznáváme předměty, lidi a situace. Některé spálí oheň a některé zas pak popel vyleští do
dechberoucí krásy. Drhneme, spřádáme, navlékáme, chybujeme, upouštíme, opouštíme, odpouštíme, přidáváme,
předáváme, předeme. A mezitím nezapomínáme žít.
Vzpomeneme si pak ale, jak umírat?
ever. splétá pomíjivost času a paměti do niterných šperků, kterým nechybí lehká křehkost stejně jako těžká temnota.
Pět náhrdelníků, pět pilířů kolekce, pět žen a jejich spletitý život plný uzlů, lanek, odstřižených nití i pravidelných
rituálů. Všechny upředené objekty prošly pečlivě autorčinými dlaněmi. Obsahují tak v sobě zároveň dobu cykličnosti
procesu výroby, ve které jsou uchovány i myšlenky a vzpomínky, které při nekonečném vrstvení nitě vytanuly na mysli. Manuální proces a cyklus provází celou kolekci jako odžité schéma do ní vložené.
ever. je vzpomínkou, poctou i vyrovnáním s tím, co si v sobě neseme i s tím, o čem ještě nevíme, že se nám připlete do
života.
Jednoduchost.
Minimalismus.
Vytvoř si svůj originální set náušnic.
Kolekce stříbrných náušnic vznikla ve spolupráci se Zlatnickou dílnou Moravec a Čipera.
foto: Aňa Jakš
-
Variability.
Simplicity.
Minimalism.
Make your own original set of earrings.
The collection was created in cooperation with Zlatnická dílna Moravec a Čipera.
Kolekce byla nominována na cenu Czech Grand Design 2015.
Foto: Eva Šafránková
-
The collection Lost & Found was created in collaboration with Nastassia Aleinikava, specially for the Gallery Září based in Prague.
This collection was nominated for the Finale: Czech Grand Design Award 2015.
Je možné výběrem materiálu vyjádřit myšlenku? Tělo samotné se může stát materiálem. Používám bavlněnou nit. Její obsesivní vrstvení je paralelou k lidské mysli, paměti a vzpomínkám. Náhrdelníky oslavují lidské tělo a jeho proměny v průběhu času.
Jak naše mysl ovlivňuje naše tělo?
Jak se v průběhu času proměňují naše vzpomínky?
Každý okamžik vytváří náš život, je součástí jedinečného vesmíru. Někdy je bezchybný, někdy ne; může být nepohodlný a nádherný zároveň.
-
Memory of the Body
This collection is dedicated to my daughter Ester and her grand-grandmother Alena. It aims to show how is possible to inspect the relationship between the jewellery and the body in wider context.
Can we express a feeling by the material choice? The body itself become to be the material. I work with the pure cotton thread. Its obsessive layering is a parallel to the human mind and memories.
Necklaces are a celebration of a human body and its changes during the time.
How our mind influences our body?
How our memories change over the time?
Every single moment creates our life, it's a part of the unique universe. Sometimes it's perfect, sometimes faulty; it can be uncomfortable and beautiful at the same time.
Tento projekt vznikl jako experiment zkoumající hranice a definice současného šperku. Tématem projektu je vztah mezi prostorem, tělem a objektem.
Objekty jsou spíše nástroje pro intimní performance, kde pohyb těla ovlivňuje jejich vzhled a trvanlivost, zatímco objekt zanechává stopy na těle a oblečení. Některé kusy jsou na hraně nositelnosti. Tento rituál může být pokusem zviditelnit neviditelné, připomínkou nestálosti, záznamem duše.
Speciální poděkování patří firmě KOH-I-NOOR, která darovala bloky křídy pro můj projekt. A také děkuji svým skvělým učitelů a spolužákům.
materiál: uhlí, bavlna, křída, sádra
-
The instalation ... and this is how it goes is my Master's Degree project at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague at Eva Eisler's K.O.V. studio.
This project was created as an experiment exploring the boundaries and definitions of jewellery. The topic of the project is the relationship between the space, human body and the object.
Objects are tools for intimate performance, where the body´s movement affects their appearance and durability, while the object leaves its mark on the body and clothing. Some pieces are on the edge of wearability. This ritual may be an attempt to make visible the invisible, a reminder of impermanence, a record of the spirit.
Special thanks to the company KOH-I-NOOR, who provided me the chalk for my pieces. And of course thanks to my great teachers and schoolmades.
material: coal, cotton, chalk, gypsum
Tam jsem se začala zajímat o současný šperk. Začala jsem experimentovat s materiály, funkcí a umístěním na těle. Používáním například křídy nebo uhlí jsem začala přemýšlet o vztahu mezi objektem a tělem.
Přicházelo spoustu otázek:
Co všechno může být šperkem?
Může být šperkem jen gesto?
Může šperk existovat jen chvíli?
Co je jeho hodnotou?
Jak tělo ovlivňuje objekt?
Nebo jak objekt může ovlivnit pohyb těla?
-
In 2012 I spent one semester in Ädellab at Konstfack in Stockholm. It was really inspiring time for me. Thanks to all the great teachers and schoolmates!
There I started to be interested in the field of contemporary jewellery. I decided to experiment with materials, function and placement on the body. By using the chalk or coal I thought about the relationship between the object and the body.
There came up many quetions for me:
What can be the jewellery?
Can jewellery be just a gesture?
Can jewellery exist just for the moment?
And what is the value?
How the body influence an object?
Or how an object can influance the movement of the body?
Instalace byla součástí putovní výstavy Treasure Hunt. Díky tomu byla k vidění v Pinakothek der Moderne v Mnichově, v galerii Rudolfinum nebo v rámci festivalu Křehký Mikulov.
Speciální poděkování patří firmě ARA Kolín, která věnovala cedrové dřevo pro tento projekt. A také Truhlářskému Studiu, které mi pomohlo s realizací. Děkuji!
material: cedrové dřevo, umělé dřevo, smrkové dřevo, papír, karton, bavlna
-
She still doesn't know
The idea for the installation She still doesn't know comes from my childhood. I always loved to discover all the drawers, boxes and secret shelters in the room of my grandma. The installation tells the story about a memories, which are deep inside ourselves. Sometimes the drawers doesn't work as we wish and sometimes the boxes stay closed. The memory has a lot of layers...
The installation was a part of the exhibition Theasure Hunt, which took place in the Pinakothek der Moderne in Munich, Gallery Rudolfinum in Prague and also as a part of the Art Design Festival Křehký Mikulov.
Special thanks to the company ARA, who provided cedar wood for this project.
material: cedar wood, artificial wood, spruce wood, paper, cotton, paper tape
foto: Eva Humlová
materiál: dřevo, bavlna
-
Reconstruction
This object was created for the project Random Encounters; in the cooperation together with fashion designer Lenka Štěpánková.
material: wood, cotton
2009
Přemýšlím...
Jaký je význam domova?
Co dělá domov domovem?
-
Space of Home
I got inspired for this series during my travels through Baltic states. I fell in love with the small wooden houses in the fields in the Latvian countryside. They were grey, often broken, falling parts, abandoned. But still they represented some kind of cosy feeling. You could feel the years they were used. Telling the stories about people who lived there. They were like still and calm frames, which do not have a content any more, same as my pieces. They are like space drawings. I began to think about the meaning of home, if there are no humans anymore.
material: wood
Byl to spíš osobní rituál. Snažit se naplnit potenciál vnitřního prostoru tak sladkou věcí, jakou je cukr. Tvary jsou pevné, ale když se namočí, rozpadnou se a zmizí. Připomínají pomíjivost, nestabilitu a neustálou změnu všech věcí.
-
The Preciouses
These objects are the imprints of my favorite dishes, which I used at home. I thought about the meaning of the things which we use in everyday life. They live together with us and influence us. We should be more aware of what objects surround us.
It was a bit of a personal ritual. Trying to fulfill the potential of inner space with such a sweet thing as sugar is. They are stable, but if they get wet, they will melt and disappear. Therefore those objects remind us of transience, instability and constant change of everything.
material: sugar
